Topení plynové nebo naftové?

Nekonečné téma k diskusi na fórech pro karavanisty. Každé má své pro a proti. V našich vestavbách se nachází vždy naftové topení, a to z několika důvodu. Na 90 l nádrž nafty lze topit několikanásobně déle než na 20 kg plynu.

Nejlepší jsou konkrétní čísla:

V Iveco Daily se nachází kombinované topení s bojlerem Webasto DualTop EVO 6

Modulační výkon 1,5 kW - 6,0 kW, spotřeba 0,19 - 0,66 l/h. Při maximálním výkonu tedy naftové topení vydrží topit 136 hodin na 90 litrovou nádrž, která je ve vozidle. Samozřejmě se musí ubrat rezerva. Sací jehla od topení v nádrži vozidla je totiž nastavená tak, aby při zbývající čtvrtině nádrže topení došla nafta a měli jsme tak možnost si dojet k nejbližší čerpací stanici naftu zase dotankovat. Když dojde topení palivo, zbývá v nádrži ještě 20 litrů nafty na případný 200 km přesun. 70 je tedy k dispozici pro topení (pokud zastavím s plnou nádrží). Testoval jsem vozidlo v -10°C a na plný výkon se tam nedá vydržet. To je nesmyslná sauna. Naštěstí je tam termostat, který proporcionálně reguluje výkon topení, takže při dosažení nastavené teploty najednou nevypne topení, ale plynule se sníží jeho výkon a zpomalí ventilátory vhánějící ohřátý vzduch do interiéru. Pak můžeme počítat s tou spotřebou mezi 0,2 - 0,3 l/h. V letních měsících by i minimální, ale trvalý výkon 1,5 kW udělal ve voze nesnesitelně, a tak pokud i při dosažení minimální modulace teplota vzrůstá, topení vypne.

Plynový ekvivalent uvedeného Webasta je Truma Combi 6 s topným výkonem 2-6 kW a spotřebou plynu v rozmezí 160 - 460 g/hod. Jenže plynu máme v obytných vozech v lepším případě 2x10 kg a některé dodávkové vestavby se spoléhají jen na jednu desetikilovku. Přepočteno na plný výkon 20 kg plynu spálím za 43 hodin, pak je zima. V létě se to dá přežít, ale jarní a podzimní večery už padají noční teploty pod 10 stupňů a o zimě ani nemluvím, to se topí i přes den.

Takže 20 kg plynu na 43 hodin (ani ne 2 dny) nebo raději 70 litrů nafty na 106 hodin (4 dny)? Reálně topení nepojede 100% času na plný výkon, takže plyn i nafta by měly vydržet úměrně déle než je můj teoretický výpočet minimální doby.

Také výměna/plnění PB tlakových lahví v zahraničí je dost problematická záležitost, neboť normy v jednotlivých státech EU nejsou sjednocené, takže jiná koncovka mezi regulátorem a lahví je v ČR, jiná v Německu, jiná ve Francii, atd. V zimě se butanová složka v teplotách pod 0° C přestává odpařovat a pokud nejsou lahve umístěny ve vytápěném prostoru vozu, zůstane přibližně polovina obsahu lahve nespotřebována. Řešením je plnit lahve pouze propanem (čistý propan se odpařuje až do -44° C). V případě naftového topení se nemusí hledat drahocené místo pro 2x10 kg lahve a nemusí se řešit koncovky regulátoru - naftu natankujete v celé Evropě (i mimo EU, vlastně po celém světě) ze stejné pistole. Nafta ztrácí svou tekutost až při -20 (podle kvality nafty jakou natankujete) a dá se ještě vylepšit zimními aditivy (např. český VIF výrazně zlepšuje filtrovatelnost nafty při poklesu teploty o dalších 9°C a zlepšuje spalování, takže není časem tolik zanešený hořák). Nevýhodou naftového topení je hlučnější provoz, větší spotřeba elektřiny (obojí kvůli ventilátorům a dávkovacímu čerpadlu) a v neposlední řadě trochu zápach od výfuku - to obtěžuje spíše sousedy.

Máte jiný názor nebo zkušenosti s plynovým či naftovým topením. Napište nám na blog@motovan.cz Zajímavé názory uveřejníme na tomto blogu a na našem Facebooku.